Gladiator race Šiklův mlýn

Report z Gladiator race Šiklův mlýn 29.5.2021

Po 2 letech se vrátil závod Gladiator race do westernového městečka Šiklův mlýn a program byl opravdu našlapaný. Během pouhých dvou dnů se zde uskutečnily celkem 3 různé závody. Klasický Original, temný Night a dlouhý Max. Dokončením všech 3 závodů jste si mohli odvézt speciální medaili Maximus, jako odměnu za zdolání této trojkombinace. Samozřejmě se nezapomnělo ani na děti, ty celou tuhle parádu zahájily v sobotu ráno.

Na letošní termínovce bych nenašel závod, na který jsem se mohl těšit víc. Před dvěma lety se totiž na tomto místě změnil můj pohled na OCR sport. Zde jsem zažil několik svých „poprvé“. Dokázal jsem uběhnout více než 10 km v kuse, zaběhl jsem si 3 závody během 3 dnů a začal jsem konečně přemýšlet nad svými výkony. Už nešlo pouze o to, doběhnout nějakým způsobem závod, dostat medaili a po fotce v cíli zmizet domů. Chtěl jsem být rychlejší – netrávit na trati 2 hodiny. Chtěl jsem být silnější – zvládat překážky i jinak než pouze hendikepem. To se mi vše podařilo, hlavě díky dalšímu prvenství před 2 lety – byl jsem zde poprvé v roli dobrovolníka a měl možnost poznat spoustu skvělých lidí, kteří se v OCR pohybují. Ať už jde přímo o pořadatele, stavitele trati nebo o další dobrovolníky, kteří dokážou povzbudit a dodat energii. Od všech jsem měl možnost se učit a o 2 roky později mohl okusit chuť vítězství na stejném místě, kde jsem je začal poznávat. Dost ale bylo nostalgie, jdeme na první závod.

Závod Original

Celý Maximus začínal závodem, na který jsme u Gladiator race zvyklí. Trať dlouhá kolem 6 km a zhruba 30 překážek. Hned na startu klasika Monkey bussiness, výjimečně bez záludností a za ním Pneu pyramida. Pak následuje jedna síť na přelezení a druhá na pouhé vylezení a vybíhá se z centra závodu. Po pár odběhnutých metrech zastávka u Atlas kamenů a hurá na koupaliště. Zde mě mrzí, že jej pouze obíhám. Na posledním Šikláku se běželo přímo skrz něj po plastových čtvercích, což u mě jako zdařilého neplavce byla výzva. Tak bez osvěžení pokračuji dál do lesíka, který je lehce do kopce a vede mě na motokrosovou trať. Po krátkých kopečcích přichází lehké osvěžení, když musím podplazit pletivo nad takovou pidi kaluží s blátem. Na řadu přichází novinka u GR závodů, ale trochu jiná, než jakou bych si přál – skákání v pytlích. To jsem dělal naposledy před cca 20 lety, takže se snažím nejít hlavou o zem, ale náramně se u toho bavím. Rozveselen touto překážkou přeházím Big pneu a odbíhám zpět do lesa.

Po kratším běhu mýtinou sbíhám k řece, kde čeká Tyrolský traverz – natažené kurty přes řeku, po kterých je potřeba se dostat na druhý břeh, nejlépe suchou nohou. To se mi daří a trasa pak pokračuje hezkým trailem podél řeky, na konci je však okořeněná prudkým výběhem a seběhem. Proklínám se za nedostatečný trénink kopečků a pak se brodím přes řeku do centra westernového městečka. Zasazení OCR závodu do tohoto prostředí je naprosto parádní. Zde na mě čeká Shybuj-E a jde se na další trail lesem. Přes řeku se pak přebrodím ke GR Combu a po jeho zdolání se vracím zpět do městečka a dávám si první westernovou překážku – hod tomahawkem. Teda spíš nedávám, protože se mi jej nepodařilo zaseknout a jdu na běžecký hendikep. Trasa mě potom vrací zpět k centru závodu a dává tak falešnou naději, že se závod blíží ke konci. Jenže je zde pouze kolovrátek od Shybuj a odbíhá se opět pryč z centra.

Po krátké rovince na mě opět čeká pěkný kopec, kde spíše jdu než běžím. Na vrcholu kopce zdolávám bariéry a jdu si párkrát přehodit železniční pražec. Vypadá to lehce, ale jeho váha mě docela překvapila a sebrala trošku sil. Na řadě je plnění kbelíku štěrkem a jeho přenesení na rameni po krátkém okruhu. Pak je tu překážka, na které mám za několik let velice špatnou bilanci – hod oštěpem. Zamířím, napřáhnu, hodím a zabodávám oštěp do balíku slámy. Bohužel, 10 centimetrů nad značení. Oštěp si tak připisuje další bod a já si dávám běžecký hendikep. Po tomto zklamání přibíhám na letiště, kde jsou staré známé překážky, jako je Up&Over, Inov8 Get a grip a Work4out. Od něj se pak běží po louce z kopce dolů až k chůdám. Zde mám možnost dohnat ztrátu, jednak během a jednak tím, že spoustě závodníků chůdy nejdou, na rozdíl ode mě. Přibíhám opět do centra závodu, kde cestou dávám balanc Shybuj 2.0 a další Monkey bussiness. Závěrečná překážka je opět novinkou, kterou si můžete vyzkoušet v GR aréně – Stairway. Bez zastavení dávám a jsem v cíli. 1. ze 3 závodů je splněn.

Závod Night

Nebudu to zbytečně rozepisovat, protože se jedná o zmenšený Originál. Trať dlouhá 3 km a 15 překážek, ale navíc okořeněná tmou a během za svitu čelovek. Odpoledne se začal rýsovat nápad, že se pokusím sehnat slečnu do mixu, abych se v té tmě nebál. Závod pomalu odstartoval a já pořádně ještě nevěděl, s kým se na start postavím. Lidí ve startovním koridoru už moc nezbývalo a já zjistil, že budu startovat jako poslední s úžasnou trenérkou na překážky Lucií Badalíkovou. Ta měla ten den za sebou už nejenom závod originál, ale stihla ještě night v mixu přede mnou. Když jsme vystartovali, byl jsem neuvěřitelně nervózní. Pořád jsem si opakoval: „Nesmíš to podělat, nesmíš to podělat, nesmíš to podělat…“ Ten rozdíl ve zkušenostech byl poznat už na první překážce, a pak i na těch ostatních. Zatímco já se houpal na třetím kruhu, proletěla kolem mě rozmazaná šmouha, která na mě musela za překážkou čekat. Nervozita se tak ještě zvětšila. Nepovažuji se úplně za amatéra pokud jde o zdolávání překážek, ale tady je krásně vidět ten rozdíl v rychlosti a efektivitě, mám se ještě hodně co učit. Závod utekl neuvěřitelně rychle a já naštěstí splnil všechny překážky. Luu tak nemusela kvůli mě na žádný hednikep. Poprali jsme se s tím statečně a obsadili neuvěřitelné 1. místo! Moje první umístění na bedně a hned to nejlepší. Samozřejmě na tom má největší zásluhu právě Luu, za což jí ještě jednou děkuji.

Lucie Badalíková – trenérka na překážky

Bývalá reprezentantka ČR ve snowboardingu, první Češka, která dokončila Runmageddon Ultra, trenérka na OCR překážkové závody. To je jen stručné představení této trenérky, která pomohla spoustě svých svěřenců k dosažení lepších výsledků. Zkušeností má na rozdávání opravdu hodně – 5 let praxe a navíc zkušenosti z ME a MS světa v OCR. Pokud na sobě chcete opravdu zapracovat a posunout se v žebříčku o kus výše, mrkněte na její facebook stránku Lucie Badalíková – trenérka na překážky. Dále můžete potrénovat pod jejím vedením na OCR kempu v GR aréně v neděli 6.6.2021 – TRAINING CAMP – GLADIATOR RACE ARENA.

Závod MAX

Závod Max pro mě byl po předchozím nedokončení v Milovicích nutnost. Jenže tam mi veškeré síly vzal souboj s počasím, zde to spíš byla delší oslava prvního místa z nightu a nedostatek spánku. I tak jdu do startovního koridoru mezi prvními a jdu si závod naplno užít. Úkol je jasný – musím napravit chyby z předchozího dne a dokončit závod bez hendikepu. Trasa kopíruje předchozí originál, takže se dobře orientuji a vím, co kde čekat. Samozřejmě je trasa delší a má 12 km a počet překážek se zvýšil na 40. A taky se zvýšil počet oblíbených výběhů do kopce, aby jsme to neměli úplně zadarmo. První překážka, která nebyla v závodu Original, je střelba ze vzduchovky. Zde mám z dětství natrénováno dostatečně, takže i přes příliš citlivou spoušť trefuji cíl a odbíhám na rozšířenou trasu Maxu po trailu v lese přeskakuji irskou lavici a sbíhám z kopce překážce Antonie & Emma. Hned ji mám zdolanou a vzpomínám na časy, kdy pro mě byla obrovským trápením. Od ní se vracím zpět do kopce k irské lavice, kde na její druhé polovině čeká No hands. Jenže je tu dost podstatná změna. Na tuto překážku, kterou jsem mohl na předchozím závodě opakovat, je pouze jeden pokus. Tím se z ní stává 20 angličáků, protože se na hraně zakymácím a padám, bohužel na špatnou stranu. Jak tak poslouchám dobrovolníka, nezvládá to většina závodníků.

Odbíhám zklamaný, protože jsem si chtěl dát závod s čistým štítem. Na rozšířené trase Maxu na mě čekají ještě 4 překážky. Slack line, Alpa barely a sudy a další síť Fisherman. Zpět na původní trasu Originálu se napojuji u GR Comba a po něm si zlepšuji chuť hodem tomahawku. Tentokrát se mi jej daří hodit správně a zabodám jej do terče. Před občerstvovačkou ještě zdolávám Twister a pak si vychutnávám rozinky se solí a ionťákem. Trasa mě dál vede až k oštepu, kde se mi daří srovnat skóre z předchozího dne – trefuji se naprosto přesně. Dále se trasa opět odkloňuje od té původní a přichází na řadu Hammer shock – posouvání pneumatik pomocí palice a zapeklité Frisbee. Hází se jím na letišti do drátěného koše a vítr jej snadno unáší. Naštěstí se mi jej daří zavěsit na druhý pokus a opět sbíhám louku dolů a blížím se k cíli. Poslední překážky Monkey a Stairway zvládám snadno a je hotovo.

Závěrem

Jak jsem psal na začátku článku, tento závod je pro mě prostě výjimečný. A i bez mých osobních pocitů je podruhé vidět, že OCR a western jdou skvěle dohromady. Úžasné prostření Šiklova mlýna, krásné lesní traily a povedené překážky. Doufám, že tato lokalita bude zařazena i příští rok. A ještě menší porovnání tohoto závodu v rozmezí 2 let. Čas na trati se liší díky jiné trase a překážkám, proto porovnám celkové umístění v závodech (2021 vs 2019) – Night 18. vs 169., Original 36. vs 417. a Max 61. vs 239.

Foto: Nikol Knesplová – https://www.instagram.com/nikyy_knesplova a David Antoš – www.facebook.com/antosphotographer

Celou galerii naleznete zde: https://www.facebook.com/gladiatorrace.cz

Další závod ze série Gladiator race bude 18.6.2021 v Josefově: https://www.gladiatorrace.cz/zavody/josefov.html

OCR tréninky a koučink: https://www.facebook.com/trenerka.na.prekazky

Nezapomeň článek sdílet!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.